Podujatia a aktuality

Fenomenologie, ethnometodologie a hledání stezky k smyslově-tělesné zkušenosti

Srdečne Vás pozývam na seminár Sociologického ústavu SAV, v.v.i. Seminár sa uskutoční v stredu 13.12.2023, výnimočne o 12.30. S prednáškou Fenomenologie, ethnometodologie a hledání stezky k smyslově-tělesné zkušenosti na ňom vystúpi Csaba Szaló (Katedra Sociologie, FSS MUNI, Brno)

Prednáška bude v anglickom jazyku. Seminár prebehne hybridne v miestnosti č. 94 na Sociologickom ústave SAV a na platforme Zoom:

https://us02web.zoom.us/j/89278808617?pwd=NXJrbGM1dUl5SjBJTW1Xb2paRm5YQT09
Passcode: 198657

We warmly invite you for the Seminar of the Institute for Sociology, Slovak Academy of Sciences on Wednesday 13th December at 12.30pm.

Csaba Szaló (Katedra Sociologie, FSS MUNI, Brno) will present the lecture Fenomenologie, ethnometodologie a hledání stezky k smyslově-tělesné zkušenosti. Abstract of the lecture is attached.

The language of the lecture will be Czech. Seminar will take a place in the room 94 and on platform Zoom:

https://us02web.zoom.us/j/89278808617?pwd=NXJrbGM1dUl5SjBJTW1Xb2paRm5YQT09
Passcode: 198657


Abstract

V posledních desetiletích lze sledovat dramatický nárůst témat a rozmanitost výzkumných programů aplikovaných v interdisciplinárním diskurzu studií paměti. Navzdory této proliferaci zůstávají základní dichotomie paměťového diskurzu, jako jsou historicko-biografická měřítka, sociálně-přírodní domény a význam mysli a těla, směrodatné. Halbwachsův dukheimianismus, trvající na osobitém charakteru sociálního bytí, který vyžaduje odlišné metody zkoumání, stále ospravedlňuje autonomní kulturní interpretační strategii, která stojí proti hegemonickému řádu naturalistických, především kognitivistických, interpretačních strategií. Za těchto podmínek by fenomenologická tradice, zejména její pozornost k žité zkušenosti, a etnometodologický výzkumný program zdůrazňující vtělenou praxi mohly poskytnout kulturní sociologii relevantní poznatky pro dialog s naturalistickými přístupy. Hermeneutická fenomenologie nás může vrátit k učení se z prožitků druhých. Etnometodologické studie praxe nám mohou připomenout tělesné nahodilosti manipulace a improvizace s nejrůznějšími nástroji. A co je nejdůležitější, oba by pomohly kulturně sociologickým interpretacím sociální paměti překročit dualismus mysli a těla, aniž by přijaly epistemologickou podřízenost sociologie naturalismu a aniž by zapomněly zvážit jakoukoli alternativní relevanci jevů, než být vysvětlující silou.